Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. ČÁST - 3. První setkání

26. 12. 2007

Druhá kapitola

 

Moje kladná odpověď na Malfoye asi zapůsobila. Obratem se mě zeptal, kdy se uvidíme. Ve středu to bude ideální, ale kde?

 

Přemýšlel jsem a došel k názoru, že nejlepší bude schůzky uskutečnit na nějakém neutrálním místě. Určitě nechci jít k Malfoyovi domů a stejně tak by nebylo dobré, kdyby šel ke mně. Kam bych "uklidil" Ginny a děti?

 

Nakonec jsem vybral hotel na okraji mudlovského města. Stojím nyní v malé čtvercové místnosti s velkou postelí, zabírající skoro polovinu místa. Vejdou se už jen malá skříň a dva noční stolky s lampičkami. Vynikající pro naše potřeby. A také ne tak drahé, aby Ginny byl nápadný úbytek z našeho účtu...

 

Přišel jsem o chvíli dřív, trochu nervózní a rozpačitý. Na uklidnění jsem si pustil teplou sprchu a zkusil prsty pocit pronikání do análního otvoru. Malfoy bude první, kterému jsem se rozhodl dovolit tolik. Snažil jsem se důkladně roztáhnout, netuším, kolik trpělivosti bude Lucius mít. A navíc jsem si chtěl zkusit ten pocit.

 

Důkladně jsem se pak vydrhnul a oblékl si černé rifle, tričko a košili. Vím, že tahle kombinace mi sluší. Naliji si skleničku červeného vína, které jsem si vzal pro jistotu sebou. Nervozitu poslední dobou vždycky odbourávám tímhle způsobem. Sednu si na postel tak, že se můžu opřít o zeď, v ruce skleničku a na rtech nejspíš nesmělý úsměv.

 

A zvědavost, protože zvědavý skutečně jsem. Stejně tak i vzrušený.

 

S odbíjením nedalekých zvonů se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Malfoy. Zvednu oči, ale oslní mě světlo lustru. Nevidím mu vidět do obličeje. Zamžourám.

 

"Ahoj Harry, jak se daří?"

 

"Docela dobře, ale myslím, že kvůli mluvení jsme nepřišli."

 

Lucius se hlasitě pousměje a přijde blíž ke mně. Zvednu se opatrně z postele, abych nerozlil víno.

 

"Dobře, jak myslíš. Mám ti připomenout pravidla, na kterých jsme se domluvili?"

 

"Ne." Nemusí, všechno si pamatuji.

 

Budu jeho otrok, nic víc vysvětlovat nemusí.

 

"Tak se svlékni.“ Dopiji sklenici a položím ji na stolek. Lucius se zašklebí, ale nepřijdu si kvůli tomu trapně. Prostě potřebuji trošku stimulace na začátek.

 

Stoupnu si rovně a rozklepanýma rukama začnu rozepínat knoflíčky. Po chvilce košili sundávám a pečlivě skládám. Možná zvyk. Pak přijde na řadu tričko - tady zadoufám, že jsem si doopravdy dobře oholil podpaží - a rozepnutí kalhot. Zaváhám, protože se stydím.

 

"Copak? Něco se děje? Svlékni se!"

 

Povzbuzený těmito slovy, přetáhnu přes boxerky riflovinu. Sednu si na postel, sundám ponožky a zvednu pohled. Teprve teď mám šanci prohlédnout si Lusiusovu tvář.

 

Tváře má zčervenalé a usmívá se. Vlastnicky a povýšeně, přesně tak, jak jsem si pro tuhle chvíli představoval.

 

Vlasy mu spadají tradičně až pod lopatky, ucítím chuť dotknout se jich. Přes ramena má přehozený sněhově bílý plášť, pod ním vidím béžovou košili a kalhoty. Pořád ještě v ruce drží vycházkovou hůl. Možná mi úplně nevěří a já se mu ani nedivím. V tomhle směru by se ani u mě nedočkal důvěry. Znovu se podívám nahoru, do velkých šedých očí.

 

"Dobře, to zatím stačí." Řekne a já si nejsem jistý, že to není proto, že mu moje prohlížení vadí. Na mě působilo skoro stejně tak dobře, jako láhev červeného.

 

Stoupne si přede mě. Proti očím vidím jeho rozkrok. Prsty si rozepne knoflíčky kvalitních béžových kalhot. Překvapí mě, nic pod nimi nemá. Vytáhne penis a naznačí, abych mu ho vykouřil.

 

Myslel jsem na hodně, ale tohle mě nenapadlo. Bez zkušeností tedy vystrčím jazyk a zkusím ho strčit do středu naběhlého žaludu. Doufám, že to zapůsobí. Nevymámím žádný sten, jen Luciusova ruka netrpělivě vezme moji hlavu a donutí mě vzít si do pusy aspoň půlku jeho penisu.

 

"Vystrč jazyk a vezmi si mě hlouběji!" Tichý příkaz se mi zdá prakticky nemožný, ale otevřu ještě trochu ústa a snažím se napodobit pohyby při sexu. Možná se mi to docela daří, protože už za chvilku cítím teplé sperma stékající mi do krku.

 

"Dobře, Harry, tohle ušlo. Lehni si." Poslechnu a připravím se na zpočátku nepříjemný pocit pronikání. Lucius vytahuje z kapsy kelímek s průsvitným gelem a nanese si ho na dlaň.

 

"Svlékni se úplně." Nedočkavě to udělám a ucítím úlevu z volnosti.

 

Vezme do ruky moje varlata a promne je. Cítím škubnutí, znásobené ještě sevřením jeho dlaně. Pár přejetí a s výkřikem, udýchaný a zčervenalý se udělám.

 

"Nepředstavoval jsem si, že budeš tak hlasitý, Harry." Lucius se směje a hůlkou si při tom neverbálně umývá ruku.

 

"Jsem vždycky, snad to zas tak nevadí."

 

"Ne, v pořádku, já to snesu. Docela se mi to líbí." Malfoy se zvedne z postele a upraví si kalhoty. Vstanu a začnu se taky oblékat. Trvá mi to jen chvilku. Společně uklidíme pokoj, projdeme chodbou a Lucius u recepce zamluví a zaplatí příští schůzku. Lidé stojící opodál se po nás zvědavě dívají. Připouštím, že musíme pozornost přitahovat. Já v černé, rozcuchaný a s trochu klepajícíma rukama, on v bílé, elegantní, s dlouhými vlasy a stříbrnou holí.

 

Kdyby jenom věděli!

 

Vyjdeme společně před hotel. Automaticky sáhnu do košile pro cigarety a zapálím si. O tomhle zvyku Ginny ani neví. I když čekám, že se Lucius prostě přemístí a nechá mě kouřit samotného, jsem překvapený. Vyndá si z kapsy vlastní krabičku a napodobí mě.

 

"Nevěděl jsem, že kouříš." Divím se nahlas.

 

"Ani já o tobě ne."

 

Dál kouříme v tichu přerušovaném jen auty, ptáky a nočními opilci, kterých je okolo dost. Típneme skoro společně a s přáním příjemného týdne se přemístíme.

 

Doma mě čeká stereotyp, úsměvy a dobrota. Ale s myšlenkou na další setkání se mi to přece musí snášet líp.

Čtvrtá kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Profesor, 20. 3. 2008 14:47)

Hezké. Nemám sice Malfoye ráda, ale tady se mi líbí. Dokonce moc. Hezké.

...

(Lilithka, 29. 12. 2007 19:48)

Memorin, nepřeháněj :). Tvrdím, že každé pozitivní v mém životě je vyváženo negativním. Tak mě příliš nechval, nebo mě jinde příliš ublíží :).

Stejně moc díky, vážím si každého tvého komentáře.

...

(Memorin., 29. 12. 2007 18:19)

Bude někdo někdy tak dokonale psát jako ty?

...

(Lilithka, 27. 12. 2007 21:32)

Ulevilo se mi, Kal. Bála jsem se, že to bude vyznívat trapně.

Šedý závoj myslím nosí každý v sobě.

...

(Kaldora, 27. 12. 2007 21:19)

A musím jen souhlasit s Frox. Co by u jiného působilo jako trapný pokus o bezmyšlenkovité porno, podáváš přirozeně, lehce stravitelné s výtečnou oblohou.

Harry si konečně zkusí, co všechno má v sobě. Co je vlastně šedý závoj? Musí skutečně chodit s kosou? Zdá se mi, že nám to společně s Harrym toužíš ukázat.

...

(Lilithka, 27. 12. 2007 15:11)

Děkuji, Frox!

Doufám, že upozorňuji dostatečně na to, jak je povídka napsaná. A že nikomu díky absenci skrupulí nezpůsobím šok. To bych vážně nerada :D.

Doufám, že brzy budu zase schopná zase číst a bude mi líp, protože se mi nakupuje slash, který jsem nečetetla :(.

...

(Frox, 27. 12. 2007 14:28)

Tohle je velice zajímavý nápad. Když tě múza líbala, musel to být sakra hluboký polibek:D

Syrovost, s jakou sonduješ Harryho trapně dobrotivý život, je mrazivá, ale možná právě proto, že se nebojíš nebrat si po mastném obědě servítky, jsou pro mě další a další porce tak lákavé. A přitahuje mě tvoje umění bez skrupulí vyjádřit to, o čem mnoho autorů nepíše a spousta lidí si o tom nedovolí ani přemýšlet.