Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Hermionin křik

29. 1. 2008

Symbolem jejich lásky se stala sova. Ne snad proto, že by měla být moudrá nebo uměla létat. Úplně stačilo, že nosila dopisy. Ani vlastně nebyla pokaždé stejná. Ale když ráno zamířila k nebelvírskému stolu s přáním krásného dne, večer se vrátila ke zmijozelskému s přáním dobré noci. Tímto způsobem dlouho nezůstalo utajené, že Hermiona mudlovská šmejdka Grangerová a Draco princ zmijozelu Malfoy mají něco společného. Stejně by nikoho nenapadla pravá povaha jejich vztahu.

 

Snad ještě společné učení, to snad, ale schůzky za účelem něčeho tak patetického jako je láska... ne, to je nenapadlo. Dokonce ani Ronald Weasley si to neuvědomil. A Harry měl dost svých starostí. Právě musel absolvovat nekonečné hodiny učení navíc, aby jednou mohl splnit svoji povinnost.

 

Mezitím, tajně a přesto s vědomím ostatních, se do sebe ti dva zamilovali až drastickým, nezdravým způsobem. Nikdo jim v tom nebránil a oni dokonce tajně naplánovali svoji svatbu. Pokoje Malfoy Manor, kam se po ní přestěhují. Draco začal číst příručku o výchově dětí...

 

Ale to všechno v sice pofidérním ale i přesto jistém soukromí.

 

Iluzi stačila jedna kletba, vteřina nepozornosti, aby se roztříštila. Nikdo prvně nechápal Hermionino zoufalství. A když pochopili, raděj mlčeli. Protože vztah nebelvírky a zmijozela stejně nemohl být ničím důležitý a Grangerové vlezla na mozek víc válka než smrt Malfoye.

 

Utvrdilo je v tom i to, že se brzy potom vdala.

Šestá kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Kaldora, 18. 4. 2008 23:02)

Chci říct, že snad Hermionu chápu. Křičím beze slov každý den.
Alespoň měla to štěstí, že Harry ji zaslechl... i když pozdě...
...........!

...

(Memorin., 1. 2. 2008 19:38)

Ano, tohle psala ta lehce cynická Lil s příchuťí hořkosti...