Jdi na obsah Jdi na menu
 


III. ČÁST - 1. Chata na kraji jezera

7. 2. 2008

Okolím se rozléhal cvrlikot ptáků, pleskot rybích těl o vodní hladinu a hladové vzdechy vycházející z malé chaty na kraji jezera.

 

Chlapec byl nezvykle hlasitý, plašil svými projevy ptáky i ryby. Ale ani jeden živočišný druh si nemůže stěžovat a to byl možná důvod Harryho pobytu tady. Klid. Ode všeho nepříjemného...

 

Poté co se chlapec naposledy vzepne a ucítí teplý příliv sperma, vyčerpaně se uloží na posteli. S povděkem ucítí ruce, které ho obejmou a přetočí čelem k sobě.

 

"To bylo nádherné, Severusi. Jako vždycky. Nikdy nepřestanu být vděčný za to, že tě mám jen pro sebe." S rošťáckým úsměvem a roztaženými prsty se Harry vydá na prohlídku Snapeových zad. Nakonec si ho jen přitáhne blíž a zavře oči. Je unavený a skrz okna vidí, že za chvíli bude tma.

 

I ve spánku drží svého milence pevně.

 

Mistr lektvarů, bývalý profesor Bradavické školy a nyní spokojený milenec nejslavnějšího čaroděje poslední doby, se tiše usměje.

 

Spokojený. Přesně takhle si zasloužil cítit se dlouhé roky. Za to co prožil a kolik toho musel obětovat. I za to, jak dlouho musel odolávat touze laskat černé chloupky v Harryho rozkroku. Při tom pomyšlení nemůže odolat a přesune ruku na dotyčné místo. Vzpomene si na příval vzdechů a slov, kterými ho dnes Harry oblažil.

 

Je si jistý. Celé to trápení a intriky za to stály.

 

Obtočí prsty kolem Harryho povadlého údu a začne ho cíleně vzrušovat. Trvá jen chvilku, než se mladý milenec probudí. Usykne.

 

"Severusi, víš přece, že mě to brzy po sobě bolí." Přesto se mezi vzlyky bolesti čím dál častěji prodere i vzrušení.

 

"Pane Pottere, vy mi nevěříte," Snape se usměje znepokojivým dravým způsobem.

 

"Profesore, jak bych mohl? Vlastně tady zneužíváte hrdinu!"

 

"Jste jen namyšlený parchant," s tím se Snape přesune níž a začne Harryho orálně uspokojovat. Potterovi v hlavě doznívají slova "namyšlený" a "parchant." Působí mu to intenzivní rozkoš stejně tak, jako teplá vlhká ústa. Možná trpí sarkasmofilií (pozn. aut: je to patvar, ale nemohla jsem si pomoci)

 

Během chvilky je bolest úplně pryč a během další cítí Harry druhou ejakulaci.

 

"Severusi, chceš mě prostě zabít."

 

"Ne, Harry, vždyť to víš. A teď spi, ano?" Oba se uvelebí do dřívější polohy a mladík usne. Severus si dovolí další ušklíbnutí. Je úžasné, jak všechno vychází.

 

Musí hned zítra poslat Malfoyovi sovu a zeptat se, v jaké fázi se plod nachází. Jestli už tekutina okolo něj zmodrala nebo ne. Brzy bude muset opustit svého Harryho, ale bude to jen na pár dní. Účel? Aby ho už nikdy neztratil.

 

Neklidné zavrtění vedle něj ho upozorní, že Harry má další ze svých snů. Těch, které ho neprobudí.

 

Severus ví, že nejsou jen výplod Harryho představivosti. Že se snaží v podvědomí odolávat kouzlu zapomnění. Je to zbytečné. Proto ho každý večer Snape co nejvíc vyčerpá, než jdou spát. Aby síla spánku překonala sílu snů. No a pak taky nemůžu zapomenout na pár lžiček lektvaru proti snění každý večer, tajně nalitého do čaje. Jak si ale Severus myslí, kombinovat obojí je důležité. Důvod? Aby si mohl být jistější, že Harryho mozek odolá.

 

Když usne i druhý muž, automaticky se zhasne světlo vykouzlené v ložnici. Chata se ponoří do relativního ticha.

 

I okolí se zase uklidní a po minutách vyrušování chlapcem se znovu probudí. Nyní už noční ptáci začnou zpívat a ryby vyskakují nad hladinu.

 

Pocit správnosti a pořádku naplňuje přírodu. A ta se vůbec nezajímá o kouzelníky spící si nyní v objetí.

 

***

 

"Severusi, vzbuď se, udělal jsem snídani." Starší muž si ochotně sedne na okraj postele a vstane. Už dlouho nespí, ale nechtělo se mu to dávat najevo. Takhle aspoň nebude muset nic dělat. Celý nádherný den. Vlastně ne, pošle jednu sovu.

 

Měl by to udělat hned, aby měl potom klid.

 

"Harry, zavoláš sovu? Potřeboval bych poslat dopis."

 

"Nebudeš pracovat, že ne!" Celou dobu co jsou v chatě na kraji jezera, se snaží Harry držet Severuse od kotlíku v přízemí co nejdál.

 

"Ne, netýká se to práce, jen napíšu příteli. A vůbec, odkdy ti já strkám nos do korespondence?"

 

"Já nikomu nepíšu," vyplázne mladík nevychovaně jazyk.

 

"To je taky dobře. Kdo by stál o tak nevymáchanou pusu." Severus se nesnaží nasazovat si masku povýšenosti. Poslední týdny je víc svůj, než si mohl dovolit od nástupu do Bradavic. Možná za to může okolní příroda a možnost, že už brzy mu bude patřit Harry navěky. Protože nikdy není naivní, může si tím být vlastně jistý.

 

Na kus pergamenu napíše otázku k barvě lektvaru v umělé děloze. Ze dveří vypustí sovu a nadechne se. Vždycky chtěl mít chatu na břehu jezera.

 

A někoho, kdo mu dobrovolně udělá snídani.

 

A někoho, kdo to všechno zaplatí.

Druhá kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Kaldora, 18. 4. 2008 23:09)

Tada-da-dam...
A začínáme zase znova. Musím Ti nechat, dějové zvraty vážně ovládáš :D
Ale spokojený Severus?! Jo :D zaslouží si to... jen mám pocit (proč asi), že to tak dlouho nezůstane...

...

(Profesor, 20. 3. 2008 15:22)

Taková idylka? To je nezvyklé. Ovšem nic není tak hezké, jak se zdá, co?

...

(Memorin, 10. 2. 2008 17:47)

Eeeeeeeeeeeeeeeeeeee, tahle to na mne vybalit a já jsem z toho paf…
Tedy, Lil, ještě pořád umíš dokonale překvapit a vyvést z míry.
A někoho, kdo to všechno zaplatí. Teď je spíš otázkou v jaké formě se bude platit :-D
Jsem napnutá na další kapitolu!
Nádech-výdech, protože tohle nejde tak rychle rozdýchat.

...

(Frox, 9. 2. 2008 16:28)

Tohle byla krásná kapitola. Začátek jsem trochu zmateně mrkala na monitor, ostatně jako předtím, když se najelo na novou část;-), ale potom jsem se rychle dostala do toho přenádherného večera s podtextem další trpkosti, která mi zůstává na jazyku po kouzlu zapomnění... Konec byl tak jemně sarkastický, až jsem blahem vydechla!

?????????

(auauauauau, 8. 2. 2008 22:11)

Promín ten děj je na mě moc rychly , ale počkám jak to bude dal. :-)

...

(Silwen, 8. 2. 2008 12:46)

Tím posunem jsem ani tak nemyslela časový jako spíš dějový. Tu změnu. :0)

...

(Lilithka, 8. 2. 2008 9:40)

Silwen, vím, vypadá to, že se děj přesunul o hodně let, ale není tomu tak. Další kapitola vysvětlí. Díky za pochvalu, konec jsem psala s potměšilým úsměvem :D.

Bilkis, no, ono to určitě zas tak složité nebude, nikdy bych tě do Jiříkova vidění dobrovolně nepustila :). Víš, ono vymyslet to všechno problém nebyl, horší bude vám to dostatečně vysvětlit. Kdybych se začala ztrácet, doufám, že mě upozorníš ;).

Severino, to já taky, zvlášť teď bych to brala. :D

au au au au au, když já v Harrym pořád budu vidět chlapce. Zvlášť oproti Severusovi. Věkový rozdíl mi ještě nahrává. Jj, teď to je moc rychle, ale v pokračování by měla být odpověď. V téhle povídce si moc ráda hraju s dějovými liniemi...

??????

(au au au au au, 7. 2. 2008 20:17)

Harry není chlapec , ale mladý můž.
Jak to , že Harry brečí na konci 6 a pak najednou jsou spolu v posteli. Moc rychle.

.-.

(Severina, 7. 2. 2008 13:56)

Jsem tak nějak příjemně zmatená:) taky bych chtěla někoho, kdo to všechno zaplatí :)

...

(Bilkis, 7. 2. 2008 12:47)

Já to tušila, že tu něco nehraje... Ale ta poslední věta mě absolutně rozsekala. Nevěděla jsem, jestli se smát nebo brečet. Taková mnohonásobná intrika, to je něco... A já tě obdivuju za to, že dokážeš něco takového vymyslet! Já prostě nevím. Tahle část mi určitě zase zamotá hlavu, ačkoliv se mi teď zdá, že je všechno jasné. Jenže vzhledem k tomu, že bych si chtěla myslet, že už o tvém stylu něco vím, tak mi mozek říká, že to vlastně vůbec není jasné. Takže jsem jak v Jiříkově vidění! No, a teď mi někdo poraďte, jak se z toho mám vymotat. :D A radši už mlčím, nebo si budu připadat jako největší blázen. Co mi to děláš, Lil?

...

(Silwen, 7. 2. 2008 12:41)

Konečně jsem se dočkala.. Abych mohla být příjemně zmatená tím, co se to všechno stihlo stát od chvíle, kdy jsme se viděli s Harrym naposledy.
Tomu říkám zajímavý přesun v ději a navíc... Severus je spokojený.
Ale napořád? O tom pochybuju.

Joo a konec byl skvělý. :0)