Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Erotická literatura aneb Psaní rozkoše II.

24. 4. 2008

Co způsobila lidem pohlavní činnost, tak přirozená, tak nezbytná, že se o ní nesmí mluvit beze studu a je vyloučena z vážných a spořádaných rozprávění? - ptá se Montaigne v druhé polovině šestnáctého století.

 

K velké úlevě (pokud tedy může člověk po smrti něco takového cítit) by Montagnovi přispěly uvolněnější mravy 17. století. Evropu začínají ovládat libertini, volnomyšlenkářští ateisti, kteří se začínají vymaňovat z dogmat křesťanské církve. Popírají existenci boha a dávají důraz na logiku přírody a vědy. I díky nim nastupuje nový zájem o vědecké obory, výzkumy a v neposlední řadě i o nové a neocenitelné romány s erotickými prvky.

 

Komu by nic neříkal Cyrano de Bergerac, Moliér a jeho Don Juan, který se s trochou nadsázky dá považovat za předchůzce markýze de Sade. Sex zde není chápán jen jako fyzická rozkoš, i když její důležitost je nepopiratelná, ale i jako odboj proti prudérním lidem a vládě. Osobně musím přiznat, že literaturu tohoto období pročtenou nemám. Ale Francois de Malherbe a jeho básně, La Fontaine (teď opravdu nemám na mysli jeho bajky), Charles Sorel a mnoho dalších si v mé knihovně místo najdou.

 

Pro ukázku přepíšu z knížky typický libertinský text, je od La Fontaina z Contes et Nouvelles:

 

Trsy lilií, proporce těla,

Tajné svody, obtloustlost a jemná pokožka,

Pevná ňadra a podobné opory

Brzy orgasmus ukojily.

 

Filozofie libertinů se týká i 18. století, zde má už pojem libertin vyhrazené charakterové vlastnosti. Cituji: Je nezávislý i proti bohu, morálce a milostným citům, jež nahrazuje "choutkami" a sexuálními slastmi. Svádění je rafinovaná hra, vyžadující bystrost, znalost zákonů srdce a pozorovací smysl směřující k ovládnutí druhého.

 

V literatuře zasáhlo do mnoha forem, existují povídky, paměti i pamflety. I zde někteří lidé spekulují o hranici mezi pornografií a erotikou, ale každý si musí udělat vlastní názor. Autoři tohoto období mi vůbec nic neříkají, možná to bude i tím, že v čítankách literatur se neuvádějí. Pro kompletaci jich pár uvedu: Vivant Denon, Restif de la Brettona (jedním z jeho děl je Anti-Justina), Duclos, Crébill, La Morliér, Marivaux.

 

A pak přišel Sade. Narodil se roku 1740 a dožil se sedmdesátičtyř let. Sám sebe označuje jako libertina, ale podle některých se jeho díla a krutost v nich použitá vymykají i jejich ideálům. Je tedy pouze buřič a nadaný spisovatel, celým jménem Donatien Alphonse Francois de Sade? Ví se o tom, že se nechával bičovat, nevzpíral se sodomii, chodil k prostitutkám a účastnil se divokých večírků.

 

Na druhou stranu jeho díla vznikla ve vězení, kam ho na 28 let nechali francouzi uvrhnou. Nechám na každém, aby si na něj učinil názor.

 

Jeho nejznámějším dílem je asi 120 dní Sodomy. Nepřečetla jsem ji ještě celou, zasekla jsem se na nějaké sté straně, nepřijde mi příliš čtivá. Mnohem lepší je Justina čili Prokletí ctností a Julietta čili Stasti neřesti. Příběhy o nich mají dějový rámec, jsou pro mne lépe uchopitelné. Filozofii budoáru jsem ještě neměla příležitost koupit.

 

Právě o ní se tvrdí, že je filozofickým mezníkem v teorii erotiky, psychiky i psychoanalýzi.

Co se Sademu nedá upřít je originalita, otevřel úplně nové odvětví literatury, dosud nevyčerpané a osobně si myslím, že i málo prozkoumané. To je ale pochopitelné, osobně bych něco takového nebyla schopná napsat. A není to pouze v představivosti, ale i v nedostatečné slovní zásobě.

 

 

Navíc... třeba měl Sade pravdu aspoň v tom, že utrpení jedněch je potěšením druhých, a proto je utrpení úzce svázané s erotikou.

 

Sade za sebou nezanechal pouze neocenitelná literární díla, ale i následníky. Baudleir se nechal inspirovat pro poetickou sbírku Květy zla, Saint-Beuv zase pro Salambo, v cudnější míře i Balzac a Lautreámont.

 

Ilegální erotika proniká i do písní - Béranger (La Masturbomanie, La Foutriade (v mém překladu Tři blázni, ale francouzsky umím akorát pozdravit)).

 

Literatura se na konci 19. století začíná dělit na naturalisty a dekadenty.

 

Naturalisti nalézají smysl psaní v hledání drobností v okolí, reálném světě. Dekadenti (předchůdci symbolismu) vedou disputaci o neřesti. Obě skupiny spojuje jedno - žena. Ať už ji berou jako  prostitutku nebo bohyni. Hodně slavných děl se odehrává v... jak to nazvat slušně?... prostě v bordelu. Nana (Zola), Nevěstka Elisa (Edmond de Goncourt) a mnoho dalších.

 

Co je ale na těchto dílech to nejdůležitější? Vytvářejí protiklad romantismu, udávají nejen literaturu, ale i umění, novým směrem. Typický představitel naturalismu Emil Zola představuje Nanu jako prostou ženu, která pouze touží po vášni, stejně jako mnoho jiných. Hledal snad předlohu v někom, koho znal? Oproti němu dekadence se vyznačuje idealizováním ženy a lásky, nejen fyzické, ale i psychické.

 

Z těchto dnů nám pomalu vyrůstal obraz osudové ženy... nebezpečné, svůdné, dominantní a neštítící se žádných sexuálních experimentů. Přiznejme si, že takový obraz dodnes vzrušuje nejen muže.

 

Vídáme ho na plakátech, v televizi i v novinách, možná o něm občas i přemýšlíme. To mě nutí se zamyslet... nejsme vlastně ještě pořád ovládáni myšlením libertinů a autorů 19. století? Svým způsobem zcela jistě.

Vyvstává otázka, jestli to je špatně...

 

Na závěr si dovolím napsat pár upozornění na podle mne zajímavá díla:

 

 Leopold von Sacher-Masocha, Venuše v kožichu. Jde o vztah dominy a otroka.

 

Salvator Dalí: obraz Velký masturbátor

 

Louise Bunuela: filmy Andaluský pes a Zlatý věk

 

Georges Bataille: např. esej Erotismus, zabývá se konfrontací erotiky a smrti

 

David Herbert: Milenec lady Chatterleyové, Opeřený had

 

Henry Miller: Obratník Raka, trilogie Růžové ukřižování

 

Alberto Moravia: Pohrdání, Nuda, Desideria, autorova díla jsou částečně zfilmovaná

 

Herbert Marcus: Eros a civilizace

 

Collet: Osení

 

Pauline Réage: Příběh 0

 

Francoise Rey: Papírová žena

 

Virginie Despentes: Ošukej mě (tak tady mě zaujal hlavně název)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

komentář?

(Mirka, 26. 1. 2011 22:51)

Velice mne tento článek zaujal. jsem ráda, že někdo z vlastní iniciativy rozumně a sympaticky píše o těchto věcech. sama pořádně o takovéto liteře nic netuším. takže já děkuji a dávám plných deset bodu.. at jsou znalosti 100% nebo ne.. Mirka