Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ego paganus - Svítíme

31. 7. 2008

Svítíme v noci, ve dne, pořád
a díváme se ke slunci.
"Já bych chtěl vzlétnout."
"Já chci létat."
Říkají ústa chvějící.

Pod polibkem se zuby třesou,
jazyk teď pátrá v dolinách
a rty ze sebe jemně střesou
červený ret i třpytný jas.

Teď pláče ten, kdo svítil v noci, ve dne, pořád
a díval se smele ke slunci.
Teď pláče ten, kdo létat chtěl,
i když to nikdy neuměl.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Lilithka, 31. 7. 2008 21:13)

Hm... to asi člověk ještě musí mít energii hledat.

...

(Memorin, 31. 7. 2008 20:28)

Něco málo vždycky.

...

(Lilithka, 31. 7. 2008 20:18)

Nemyslím, někdy není co se z nich naučit.

...

(Memorin, 31. 7. 2008 20:16)

Pády jsou někdy kruté a težké a o to víc naučí.

...

(Lilithka, 31. 7. 2008 17:33)

Ikaros naštěstí nikdy nebyl můj vzor, snažím se i tak padat z co nejmenších výšek ;).

...

(Memorin, 31. 7. 2008 17:07)

Létat se dá naučit, jen se nesmí zavřít oči... před sluncem.