Jdi na obsah Jdi na menu
 


Možná... by Pet Holly - Poison for You

6. 10. 2007

Temnou místností vládlo ticho. Napjaté, nepřirozené, tolik mlčenlivé. I ticho svými zvuky dokáže prozradit svůj záměr. Nic nevzniká jen tak, samovolně, bez důvodu. I to ticho je pouhou reakcí na činy předešlé. I to ticho je podnětem pro činy nadcházející. Vše souvisí se vším. Dává to smysl, jistotu. Je to řád.

 

Kdyby to věděl, možná by se zachoval jinak.

 

„Možná,“ jediné slovo se stalo reakcí na jeho myšlenky. Stanulo na pozici činu následujícího. Vše se změnilo. Toto ticho již nebylo to samé, jako před tím. Jeho zvuky zněly jinak. Odrážely všechnu vinu a tvořily nové hříchy.

 

„Spíše ne,“ rozezvučela se místností tato slova. Netušil, kdo je pronesl, ale ten hlas mu zněl povědomě.

 

„Říkali, že pro krásu se musí trpět a za lásku bojovat,“ vydechl do tmy. Čekal na odpověď, ale nebyl si jistý, zda-li chce vůbec něco slyšet.

 

„To říkali?“ místo toužebně nechtěné odpovědi dostal otázku. Zarazilo jej to. Nemá rád otázky. Ne všechny otázky totiž mají odpovědi a ne všechny odpovědi on zná.

 

„Říkali,“ přitakal a porozhlédl se kolem dokola. V té tmě nic neviděl. Ani nemohl.

 

„A ty jsi bojoval? Vytrpěl jsi vše, co ti bylo dopřáno okusit?“ Zase otázky. Jak on je nesnáší.

 

„Bojoval! Vytrpěl!“ s rozčilením v hlase pronesl.

 

„Tak proč jsi zde, Harry.“

 

„Nevím!“ zakřičel Harry a svezl se k zemi.

 

„Ale já to vím,“ záhadně promluvil neznámý, přesto důvěrný hlas. Další ticho, jehož vlastní struktura se nesmazatelně otiskla v Harryho duši. Znak očekávání a strachu.

 

„Zradil jsi… ty, které jsi nejvíce miloval. Ty, pro které jsi slíbil i vlastní život položit. Zradil jsi sám sebe.“

 

„Ne! Nevěřím!“ Harry se chytil za hlavu a zhroutil se ještě víc. Ta bolest byla nesnesitelná.

 

„Nevěříš? Tak se přesvědč.“

 

Harry pomalu zvedl hlavu a zadíval se přímo před sebe. Byl by přísahal, že ještě před chvílí zde byl sám. Tedy skoro sám. Postava nehybně ležela o necelé dva metry dál. Poznával ty křivky těla, černé mastné vlasy, nezaměnitelný nos. Po čtyřech se doplazil až k osobě, kterou tolik miloval. Ležela tam na chladné zemi, ale sama byla mnohem chladnější. Tělo, které zbožňoval, ovšem bez duše, kterou tolik miloval.

 

„Zabil jsi ho, vzpomínáš?“ Opět ten hlas. Mučil jej.

 

„Říkali, že pro lásku se musí bojovat,“ tichounce odvětil.

 

„Pro lásku ano, nikoli proti ní.“ Před Harrym stanula další osoba. Tolik důvěrně známá. Tolik stejná. Jeho vlastní polovina. Nazval ji Henry. Harry už byl on.

 

„Patetické,“ ledově pronesl Harry a vtiskl chladné mrtvole svého milence vřelý polibek.

 

Celou dobu tam stála a pozorovala jej za zavřenými dveřmi. Neslyšela, co říká, ovšem stále více na ni dopadala tíha jeho psychického stavu. Povídal si sám se sebou, to nikdy nebylo dobré.

 

Měla výčitky. Kvůli tomu, co udělal. Kvůli tomu, co ona sama učinila. Jen zákon akce a reakce. Zabil osobu, kterou milovala, zničil všechno, co vybudovali. Nemohla to tak nechat.

 

Pro svou vlastní záchranu jej zradil. A ona teď zradila jeho. Aby se zachránila. Zákon silnějšího? Možná.

 

„Poison for you,“ pronesla tato slova, která pro ni tolik znamenala. Byla vzpomínkou na dny plné lásky a zároveň připomínkou trestu za zradu. Jeho, jemuž jed, který mu s láskou připravila, navždy bude připomínat jeho čin a bude jej držet v ústavu pro choromyslné. A její, která s touto vší tíhou bude muset žít.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Memorin, 2. 11. 2007 23:26)

Krásný konec...
Líbili se mi opakované pasáže v jednotlivých odstavcích...
Podivně splétající skutečnost

Kruté

(Kaldora, 13. 10. 2007 21:16)

Kruté ve své nahotě pomsty a nenávisti.
Jen krůček je mezi dobrem a zlem a lásko a nenávistí. Klišé, ale pravdivé.
Tohle byl vážně poison a nejen pro Harryho a Severuse.
Krásný obrat příběhu.

...

(Bilkis, 8. 10. 2007 5:54)

Blbec! Nic jiného se na to snad ani nedá říct... Já bych ho... Ještě štěstí, že už to udělala Hermiona! Moc pěkné!

Já nepláču.

(Bellanika, 7. 10. 2007 13:53)

Začínám o svém tvrzení pochybovat. Zamáčknu slzu a pokusím se zbavit té tíhy na prsou.

...

(Frox, 6. 10. 2007 21:13)

Možná se z toho vzpamatuju. Ale spíše ne:-)

...

(Lilithka, 6. 10. 2007 11:19)

Hermiona je prostě neooddiskutovatelně inteligentní :D. Moc ti děkuji za dobrý příspěvek!