Jdi na obsah Jdi na menu
 


Překvapení by Kaldora - Poison for You

22. 10. 2007

Hlava jí buší bolestí.

 

„Zatraceně, přestaň!“

 

Nezná to. Nerozumí, tohle se jí přece nestává. Plán, detailní informace, znalosti… To je Hermiona. Ne tahle nervózní troska, co sedí v křesle před krbem, objímá si až příliš těsně kolena pažemi a klepe se zimou.

 

Rukou si prohrábne vlasy.

Jsou zplihlé a jí se zdá, že bolí společně s hlavou. Zrcadlo raději vyloučila už ráno. Ale že je jí hrozně není to správné slovo. Je jí…

Divně.

 

Dnes dostala dárek.

Malou krabičku.

 

Podívá se na stolek. Stále tam leží, nevinně, čtverec o hraně deset krát deset centimetrů. V černém obalu. Zelená stuha se válí hned vedle.

 

Jistě, že ji otevřela, přece je Hermiona, no ne?

Vždyť to mohla být objednávka. Nebo zásilka ingrediencí, co objednávala minulý týden. Zmenšovací kouzla existovala, sama o nich napsala knihu.

 

Nebo to mohl být třeba nový druh Huláku od nespokojených zákazníků. Nebo… pošta od rodičů, cokoliv…

Ale nebylo.

 

Uvnitř byla lahvička. Prázdná. Prázdná lahvička od lektvaru.

 

Hermiona se znovu nevraživě zahledí na broušený flakon z kouřového skla. Poznává s naprostou jistotou výbrus zátky. Tvar, který by dokázala nakreslit i poslepu. Nespočítala by, kolikrát pečlivě kontrolovala etikety, které Severus, ať už byl jakkoli precizní lektvarolog, občas dokázal pomíchat. To pak s láskou pečlivě odlepovala krasopisně nadepsané cedulky a napravovala jeho omyl. Nikdy mu to neřekla, věděla však, že on to ví. Ale nechávali to tak. Vždyť přece…

 

Etiketa na lahvičce tentokrát nechybí. Ovšem nepsala ji Severusova ruka. Ne, Harryho rozházený škrabopis znala neméně dobře. Rozevlátý, jako kdyby se snažil napodobit jeho vlasy, se roztahoval v jistých črtách po bílém papíru.

 

Natáhne roztřesený prst, aby jeho špičkou obkreslila černé písmo.

 

„Poison for You.“ Hermiona šeptá. Nemůže promluvit nahlas. Všechno je neskutečné. Oni jí připravili lektvar.

 

Vzpomněla si na nevěřícný údiv, když lahvičku otevřela a přičichla si. Poznala to okamžitě. Zásoby toho lektvaru měli pečlivě uzavřené v přesně označeném kotlíku. Byl hodně citlivý na světlo. Proto ten černý obal…

A oni kapku odebrali a dali jí ho…

Jedno kdy. Je si naprosto jistá, že to udělali.

Cítí to.

 

Náhle se rozesměje, až jí slzy vstoupí do očí. Neví, jestli je to vzteky nebo radostí, na tom nezáleží.

Stejně je zabije. Vždyť se jí ani nezeptali! Bylo to její rozhodnutí a oni ji o to připravili. Snad neměla váhat, ale, zatraceně! Jak to mohli udělat? Přece je miluje oba… moc. Příliš… Na víc nemá zatím sílu…

 

Vymýšlet pomstu ale bude… sladké. A začne hned.

 

Prsty si promne spánky, pak se pousměje a zašeptá pár slov. Je si jista, že čekají za dveřmi na její reakci. Ale což, jen ať si ještě chvilku počkají.

Znovu spokojeně obtočí paže kolem kolen a zhoupne se.

Své pomsty se nemůže dočkat.

 

Nejdřív je zabije.

A pak…

Udělá jim ze života peklo.

 

 *

 

Harry neklidně pochoduje přes místnost.

Severus ho pozoruje se zvednutým obočím a rty zkroucenými obvyklém cynickém úsměšku. Mlčí.

 

„Myslíš, že náš zabije?“ Harry to už nedokáže vydržet.

 

„Pravděpodobně.“

 

„Hm... Ale vždyť nás miluje, ne?“

 

„Tím si nejsem tak jist. Vždyť se na sebe podívej. Kolik let jsi pryč z Nebelvíru, jsi tady s námi a stále takový… hlupák.“

 

„Severusi!“ Harry se zastaví a změří si černě oděného muže ostrým pohledem. „Zas to nepřeháněj.“

 

Severus si povzdychne. „A stále stejně nedůtklivý.“

 

Harry si odfrkne a otočí se ke svému partnerovi zády.

 

Severus si znovu povzdychne. Harry se nikdy nezmění. Ale… přiznejme si to… Severus by si to ani nepřál.

 

„Pojď sem, Harry.“

 

Bývalý nebelvířan se otočí a téměř vběhne Severusovi do náručí. Jakoby jen čekal na pozvání.

 

Nechá se políbit. A je mu náhle dobře. U Severuse je mu vždycky dobře… a na minulost vzpomínat nebude. Co mají teď s Hermionou je…

Výjimečné.

 

„Ale nezabije nás, že ne?“ zvedne obličej k tváři s křivým nosem. Pohladí ho.

 

„Ne,“ zavrtí Severus hlavou, „ale nebude se jí to moc líbit.“

 

„Hm… co myslíš, že udělá?“

 

Severus se na Harryho usměje. „Bude vyvádět…“ Pak na okamžik rozšíří oči a tvář se mu stáhne do bolestivého úšklebku. Koutky mu cukají.

Harry by přísahal, že se mu v očích mihnul děs.

 

Severus pomalu polkne. „Bude se asi zlobit. Hodně. Možná nás i zabije.“ Odkašle si a pomalu zvedne ruku ke svým vlasům.

 

Harry sleduje jeho prsy pohledem.

 

„A kurva…“

 

Severusovy vlasy…

 

…jsou  růžové.

 

„Doprdele…“

 

A Harry…

 

je nemá vůbec…

 

*

 

 

Hermiona se pro sebe znovu tiše usměje. Ještě, že se naučila pár kouzel od Tonksové…

 

 

Nejdřív je zabije.

A pak…

Udělá jim ze života peklo.

Pomstí se.

Jako že se Hermiona jmenuje.

 

 

Hermiona Grangerová, toho času společnice firmy Poison for You, milenka Severuse Snapea a Harryho Pottera…

 

Je těhotná.

 

-fin-

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Wau

(Memorin, 2. 11. 2007 22:26)

Kal… tak tedy tohle byl unikát… originální, vtipný, naprosto Kaldorovsky Nekaldorovský…
Výjimečná chvíle, když dočtu a … nadechnu se…
UF…
Už vidím, jak Severus s Harrym utišují uřvané mimi a Hermiona si jen sladce spí… Myslím, že dostatečná pomsta :D
HEH! Severus a růžové vlasy? Jeho největší noční můra?
Nadšeně si výská!!!
A skáká!!!
A smíchem se potácí…
Umírá…

Díky!

(Kaldora, 25. 10. 2007 21:35)

Bilkis: Bylo by škoda o tebe přijít... si to vezmi, udušena sklenicí vody :D

Frox: Vstávej, teď už je země studená :) chce to deku!

Profesor: Tfuj, to jsem ráda!

Blanch: Jsem moc ráda, že se řehníš, to byl jediný účel!

Popravdě jsem takovouhle povídku ještě nenapsala, ale měla jsem fakt dobrou náladu a pokud jsem pobavila, jsem spokojená.

Jen chudák Hermi :D tu jste nikdo nepolitoval :D

:))

(Blanch, 22. 10. 2007 23:37)

to bylo skvělé :)))))
Ta pointa byla skvělá...šmankote, ještě teď se řehním :)

...

(Profesor, 22. 10. 2007 18:18)

Tfuj, tak tohle mi vyrazilo dech natolik, že nejse, schopna veršovat...
Bravo!

...

(Frox, 22. 10. 2007 16:53)

Tohle bylo úžasné! Trochu šok, ale fakt výborný nápad. A ty vlasy... ježiškute... Já se válím po zemi:D

...

(Bilkis, 22. 10. 2007 12:15)

Ještě štěstí, že jsem dbala na varování a pro jistotu nic nejedla ani nepila... Vážně bych se zadusila! To je brilantní, nic jiného ani nemůžu říct!